Český pomník

Pomník vystavěný českými vlastenci uvozuje vstup na lázeňskou promenádu.

V roce 1867 přišel vysloužilý císařský královský nadporučík a velký vlastenec Jan Ripper s myšlenkou postavení důstojného českého pomníku s českým nápisem na Gräfenberku. Peníze na stavbu a vyhotovení pomníku se sháněly prostřednictvím dobrovolných sbírek, jichž se účastnili mnozí vlastenci. Za tímto účelem ustanovil Ripper společně s předními představiteli českého veřejného života F. L. Riegrem, K. Sladkovským, Dr. A. Pražákem, J. S. Skrejšovským, Dr. A. F. Šromem, knihkupci Řivnáčem a Grégrem, profesorem Hamerníkem a mnoha dalšími výbor pro postavení pomníku, jehož personální složení však není známo. Výbor se obracel se žádostmi o příspěvek na přední českou šlechtu. Např. kníže Lobkowicz, kníže Liechtenstein, hrabě Schönborn a další na stavbu pomníku přispěli.

Ripper, jenž v zimě a na jaře pobýval v Praze, zde už v roce 1868 o návrh pomníku požádal Františka Schmoranze ml. Jednalo se o kamenný altán, před vchodem lemovaný dvěma lvy po bocích. Návštěvník se pak po schodech dostal mezi dvěma sloupy před prameník, kde voda vytékala ze lví hlavy do mohutné mísy. Nad ním se měl nacházet Klácelův epigram. Na střechu byla umístěna mísa na trojnožce, v čele střechy nalezl místo nápis Český pramen. Návrh však nezískal většího úspěchu a upadl v zapomnění.

Proto byl jako další požádán Schmoranzův bratranec, architekt Aleš Linsbauer. V jeho prvním návrhu se objevila symbolická socha Bohemie (Čechie) v životní velikosti, postavená na sloupu. Podstavec tohoto pomníku pak tvořila podobizna Vincenze Priessnitze a tři erby zemí Koruny české, protože se pomník nalézá právě na rozhraní Čech, Moravy a Slezska. Pod poprsím Priessnitze se měl nalézat známý epigram umístěný i na dnešním pomníku. O sádrový model sochy byl požádán mladý J. V. Myslbek. Oba návrhy byly v roce 1869 vystaveny v Krasoumné jednotě k 70. výročí narození Priessnitze. Zde získaly veliký obdiv nejen znalců, např. Josefa Zítka, ale i široké veřejnosti. S tímto návrhem se počítalo ještě kolem roku 1871. Proč se však první Linsbauerův návrh nerealizoval, nevíme.

Druhý Linsbauerův návrh se už začínal podobat dnešnímu pomníku. Na podstavci, který známe z již uskutečněného pomníku, je kolem medailónu s Priessnitzovým poprsím umístěn Klácelův epigram. Nad ním se však ještě stále tyčí sloup se znaky českých zemí z prvního návrhu, na němž je umístěna okřídlená Bohemie.

Uskutečnil se až třetí Linsbauerův návrh. Na soklu s prameníkem a portrétem Vincenze Priessnitze a s nápisem Čeněk Priessnitz se nachází čtyřboká ornamentální pískovcová hlavice, na které stojí socha Hygie (Zdravěny). Nad prameníkem tvaru lví hlavy se nachází datum slavnostního předání veřejnosti 16. VIII. 1874. Podstavec byl zhotoven z mramoru z lomu Josefa Schindlera ve Velkých Kuněticích. Myslbekova Hygie a kovové poprsí Priessnitze byly odlity z bronzu v kovolitecké dílně Josefa Benkeho v Praze-Smíchově. Obě Myslbekova díla byla v roce 1873 vystavena v Praze u Mikuláše Lehmanna. Na zadní straně pomníku nalezneme nápis moravského básníka a revolucionáře Františka Matouše Klácela: Nad vodu nic! Z vody znik, z vody zrůst, voda léčivo živné, Priessnitz zdárně konal, Thales moudře co tušil. Klácel. Odhalení se uskutečnilo 16. srpna 1874, tedy tři roky po zahájení stavby. Samotná socha Hygie sem byla dovezena 5. srpna. Za deště přednesl slavnostní řeč v češtině pan Fučík z Brna, kde vyzdvihl význam slavnosti a přednesl stručný životopis V. Priessnitze. Proslov zakončil větou: „Národ náš nikdy nezůstává mezi posledními, když se osvědčiti má vděčnost a uznání mužům zasloužilým o blaho všeobecné a že jako národové ostatní slavíme památku mužův nesmrtelných.“ Poté následoval německý proslov doktora Schindlera, který se zmiňoval především o Priessnitzových léčebných metodách. Jako další promluvil Jan Ripper. Ten připomněl, že slavnost připomíná Priessnitzovo dílo a že mu vděčí za rodinné štěstí. Po slavnostním odhalení se 150 hostí, mezi nimiž nechyběli ani doktor Pražák, doktor Šrom a prof. Hamerník, odebralo o půl třetí odpoledne do velkého sálu ke společné hostině, kde se předčítaly telegramy z Prahy a Brna a samozřejmě nechyběla opět lázeňská kapela s českými písněmi.

Pomník během své existence několikrát změnil své místo. Dle dobových fotografii se pomník původně nacházel přímo naproti dnešnímu hudebnímu pavilónu, jihovýchodně od poslední budovy Schindlerových léčebných domů. V roce 1909 došlo k přemístění památníku přímo před léčebné sanatorium. Zde patrně setrval až do roku 1928, kdy se v tomto prostoru začalo stavět pravé křídlo sanatoria Priessnitz. Pomník byl přemístěn na své dnešní místo na začátku lázeňské promenády. Dnes se v blízkosti pomníku nachází menší kámen, který se stručně zmiňuje o historii pomníku. Samotný pomník je v dobrém stavu a voda teče celé léto. Původní kontext památky však zaniká díky špatnému umístění.

Poloha Český pomník

Poloha 50° 14′ 23.439″, 17° 11′ 26.795″
Stav zachovalý
Lokalita Jeseník-lázně
Typ pramen

Sdílej na
Facebook

Fotky

Komentáře

Pro možnost komentování se musíte přihlásit.

Prozatím bez komentáře.