Polský pomník

Pomník věnovaný památce Vincenze Priessnitze Poláky.

V roce 1890 byl Poláky o vyhotovení návrhu pro pomník požádán pražský architekt Zdeněk Schubert Ritter von Soldena. O rok později již objednatelé disponovali detailními plány a kameník Josef Hanke z Velkých Kunětic začal podle nich pomník tvořit. Na jeho osazení, původně na začátku promenády, se podílel zednický mistr Leo Gröger. Od roku 1895 vznikala polská orlice, kterého nakonec zhotovil sochař Josef Strachovský. Výsostný znak Poláků byl v pražském Karlíně odlit až v roce 1900, protože opatrné rakouské úřady podobné národnostní projevy nechtěly strpět. Hotové dílo se na svém dnešním místě dočkalo slavnostního odhalení 7. srpna 1901 (zhruba 50. výročí úmrtí Vincenze Priessnitze). K jeho neoficiálnímu odhalení na původním místě, však došlo za velkého zájmu přespolních i místních již 13. srpna 1894. S projevem tehdy vystoupil doktor Brettholz, rabín z chorvatského Lisska, Jan Ripper a Dr. Hatschek. Rodinu zakladatele lázní zastupovaly baronka von Uslar-Gleichen, Marie Ripperová a vnučka Zdenka Friedrichová. Lázeňská kapela na závěr slavnosti zahrála Polnische Lied od Burowa.

Pomník se skládá z trojbokého jehlanu stojícího na podstavci. Na přední straně je vytesán nápis Priessnitzowi a český překlad ostatních polských textů Priessnitzovi. Bůh mu dal vnuknutí, aby nejlahodnějším a nejúčinnějším prostředkem – vodou – trpícím pomáhal. Čest jeho památce. Od Poláků 1890. Rok 1890 je ale vytesán nepřesně, správný letopočet zní 1894. Na boku pak čteme totožný text profesora Mayera v polštině. Na vrcholu pomníku na kouli stojí bronzová polská orlice s roztaženými křídly a královskou korunou. Mramorový Polnisches Monument je postaven na třech schodech. Díky výhodnější pozici je na rozdíl od pomníku Českého památka umístěna na mnohem výraznějším místě a lépe tak vyniká.

Poloha 50° 14′ 16.536″, 17° 11′ 29.045″
Stav zachovalý
Lokalita Jeseník-lázně
Typ pomník

Sdílej na