Polský pramen

Mramorová mohyla s madonou označuje vývěr obroubený Poláky.

Polští návštěvníci nechali tento pramen vystavět v roce 1869. Měl obdélníkový tvar a na mramorové desce oznamoval jeho jméno nápis Polskie źródło 1869. Přesně o devět let později nastal čas jeho první renovace. Mohylu pramene zpevnil beton, vrchol zkrášlil mramorový pomník. Horní část pomníku zdobila vyrytá zlacená šesticípá hvězda. Do oválu uprostřed pomníku namaloval neznámý umělec obraz čenstochovské madony (Matka Boźa Częstochowska), držící v náručí dítě. Do podstavce pak mistr kameník vytesal Polskie źródło 1878. Protože místo hojně navštěvovali turisté a lázeňští hosté, vznikla nad Polským pramenem u Ferdinandova pramene dřevěná pergola. Počátkem padesátých let 20. století zde prováděl průzkumy radioaktivity vody Rudolf Jirkovský, ale tento vodní zdroj nalezl téměř vyschlý.

V roce 1961 Československé státní lázně Jeseník přemístily mramorovou část mohyly pramene asi o sto metrů níž k potoku, kde stála až do renovace v roce 2005. Tak vznikl tzv. Polský pramen 1961. V roce 2005 došlo k totální restauraci tohoto vodního zdroje. Dobrovolníci Hnutí Brontosaurus Jeseníky pod vedením Ondřeje Trunečka opět přemístili mramorovou část pramene na původní místo, upravili zeď a okolí. Opět také zavedli vodu. V základu pak nalezli zinkovanou krabičku letovanou cínem se dvěma listinami. První oficiální obsahovala jména Poláků a Jana Rippera, druhá menší informovala o nesouhlasu s rozdělením a útlakem Polska. Z místa byl ještě donedávna také nádherný pohled na hřeben Hrubého Jeseníku. Pramen z důvodů sucha v posledních letech téměř neteče.