Pomník čarodějnických procesů (Bělá)

Pomník věnovaný 35 obětem čarodějnických procesů.

V období po třicetileté válce, kdy mezi lidmi převládal strach, nevědomost, rozvrácená morálka, zvýšená pověrčivost a nevzdělanost byla ideálním prostředím pro rozpoutání čarodějnických procesů. Nejmasovější hony na čarodějnice zažilo Nysské knížectví od roku 1651 a postihlo především Jeseník, Nysu, Glucholazy a Zlaté Hory. Jedním ze skeptiků vystupujících proti tomuto nepráví byl tehdejší vratislavský biskup Karel Ferdinand. Ten nechal sestavit zvláštní komisi pověřenou zkoumáním vynesených ortelů. Procesy totiž znamenaly pro vyšetřující soudní tribunál výnosný podnik. Bylo např. zjištěno, že zemská vláda v Nise získala za popravu 11 osob 351 tolarů, přičemž radní, purkrabí a další členové tribunálu obdrželi průměrně 9 – 18 tolarů. Podle těch nejstřízlivějších odhadů si procesy v Nysském knížectví vyžádaly v letech 1622 – 1684 nejméně 250 lidských životů. Poslední známé jesenické rozsudky pocházejí z let 1683–1684. 14. listopadu 1683 byl vynesen rozsudek nad Kašparem Gottwaldem a v únoru 1684 nad Annou Stenzelovou a její dcerou Rozinou. Všichni tři pocházeli z Domašova. V protokolu se uvádí: "Ježto se Rozina ve svém trojnásobném výslechu dobrovolně přiznala a stále na výpovědi trvá, že jsouc svedena matkou, strašnému a hroznému zločinu čarodějnictví se oddala, na vidlích proletíc komínem k ďábelským schůzkám na pastvisko vyjížděla, kde podle čarodějnických obyčejů tančila." Právě na paměť těchto nevinných obětí zde byl vystavěn obcí Bělá pomník.

Poloha 50° 10′ 50.095″, 17° 11′ 58.098″
Stav zachovalý
Lokalita Bělá pod Pradědem
Typ pomník

Sdílej na

Facebook Twitter