Místo, kde dle tradice vznikla idea vodoléčby.
Pramen je v literatuře uváděn od roku 1836, mohyly se však dočkala až o deset let
později. Název byl odvozen podle pověsti, kdy si zde srna smáčela poraněnou nohu a Priessnitz,
jenž ji pravidelně pozoroval, díky ní přišel na nový způsob léčby. Původní podoba
pramene bohužel není známá, v okolí však byla v minulosti popisovaná rozsáhlá mýtina. Po
válce pramen zcela vyschl a zbyla jen rozvalina původního pomníčku.
V roce 1961 se
Jelení koupel dočkala první renovace, při té příležitosti zde byly připevněny dvě
mramorové desky s názvem Jelení koupel a logem
lázní s rokem renovace. V polovině 80. let
20. století byly okolí pramene, odtok a jímka nově upraveny zaměstnanci Československých
státních lesů, lesní závod Jeseník, pod vedením Ivana Prociva. V současnosti má pramen
menší mohylu z několika žulových kvádrů a je zpevněn betonem. Odtok má obrouben mramorem.
Jelení koupel kvůli nedostatku vody mnoho let netekla.
Na cestě od Priessnitzova
pramene směrem k Jelení koupeli se ještě donedávna nacházel Bertin kámen (Bertha Stein),
další podrobnosti bohužel schází.
Díky aktivitě místních dobrovolníků bylo místo obnoveno a slavnostně představeno v říjnu 2023.
Poloha
50° 15′ 28.476″ , 17° 10′ 5.089″
Stav zachovalý
Sektor Jeseník-lázně a Studniční vrch
Katastrální území Česká Ves
Typ pramen
Vznik 1846
Jiný název Hirschbad Quelle
Vlastník Arcibiskupství olomoucké
Správce ANO
Pro možnost komentování se musíte přihlásit.
Začínala zde sice nejdelší dráha v monarchii, ale počátek sáňkování sem nespadá. Ten vlastně ani nelze přesně určit - nejstarší dosud zjištěná zmínka je z roku 1842 od barona Wesselényiho, kdy v okolí lázní sáňkovali spolu s knížetem Liechtensteinem (ale jistě se sáňkovalo již ve 30. letech, či dříve). Ta dráha z Jelení koupele je pak pozdějšího data, spíše přelom století.
místo vzniku sáňkařského, bobového a Hornschlitten sportu v Jeseníku a začátek sáňkařské dráhy