Jitřní pramen

Mírně radioaktivní pramen díky své specifické vodě patří mezi nejvyhledávanější v okolí jesenických lázní.

V roce 1842 byl v lese nad Gräfenberkem českými lázeňskými pacienty vystavěn pramen. Na jejich počest byl pak pojmenován sice jako Český, ale v německém jazyce: Böhmische Quelle. V té době se na Gräfenberku léčili hrabě Karel Nostic, hrabě Thun-Hohenstein s manželkou, z Moravy pak hrabata Vilém a Vladimír Mitrovští, snad se tedy i oni na financování nebo samotné výstavbě Českého pramene podíleli.

Mohyla pramene vypadala velice jednoduše. Asi dvoumetrová půlkruhová stěna z nasucho skládaných kamenů strmě a nerovnoměrně klesala do stran. Kromě desky s názvem Böhmische Quelle 1842 zde byly další dvě kovové desky s nápisy v německém a francouzském jazyce upozorňujícími pacienty, aby pramen neznečišťovali. Voda výborné kvality si získala spoustu konzumentů. Hosté navštěvovali dopoledne pramen tak hojně, že zde nebylo možno nalézt místo k sezení. K oblíbenosti pramene samozřejmě přispívala i jeho ideální poloha. Vodu navíc sváděly roury do gräfenberských koupelí, ba dokonce napájela i Domácí pramen na budově Hrad. O kvalitě vody z Českého pramene se můžeme přesvědčit i dnes. V současnosti je dokonce nejlepší v celém okolí lázní, což způsobuje i mírná radioaktivita vody s blahodárnými účinky na lidský organismus.

Nevzhledný pomník pramene se stal podnětem k laciným a podlým úsměškům protivníků českého národa. Dle Ripperova mínění tento pramen zasluhoval slušnější a skvostnější mohylu, což dalo podnět k vytvoření sbírky pro důstojný Český pomník. Na přelomu století se pramen, poprvé od svého vzniku, dočkal přestavby na honosnější pomníček. Z prostřední části tvaru kvádru nahoře s kamennou stříškou vytékala pramenitá voda z chrliče tvaru lví hlavy. V okolí byl také vybudován mléčný bar zvyšující atraktivitu místa. Po 1. světové válce přestali do lázní přijíždět zámožní pacienti z Německa, Pruska, Rakouska apod. Okolí Českého pramene začalo pomalu pustnout.

V roce 1999 nalezl pan Mirek Trávníček v blízkosti Hydropatických skal žulovou desku s nápisem Český pramen 1842, Zotav. Morava 1933. Pramen tedy měl být v roce 1933 opraven a dokonce pojmenován česky. Jednalo by se o první české pojmenování pramene, což však působí podivně – Sudety se tehdy pomalu začaly orientovat směrem na Německo. Kde se deska nachází dnes, nevíme.

Český pramen po roce 1945 zcela zpustl. Na jaře 1960 byl jarními vodami stržen, a proto došlo o rok později k jeho obnově. Žulové kvádry zpevnil beton, do stěn byly zasazeny dvě desky – jedna se zmínkou o renovaci (1960), druhá s novým názvem a rokem založení. Pramen přejmenoval roku 1946 Bohuslav Fiala na Jitřní. Když se totiž přemalovávaly turistické značky, začalo se právě zde ráno a skončilo se večer u pramene Altman's Freude, který pak dostal název Večerní. V současnosti se Jitřní pramen nachází ve stejném stavu jako po opravě v 60. letech 20. století a je nadále udržován. Navíc se před nepřízní počasí mohou pacienti a turisté schovat v nově vystavěném altánu v blízkosti pramene.

Poloha 50° 14′ 57.772″ , 17° 10′ 45.713″
Stav zachovalý
Sektor Jeseník-lázně a Studniční vrch
Katastrální území Česká Ves
Typ pramen
Vznik 1842
Jiný název Böhmische Quelle, Český pramen
Vlastník Arcibiskupství olomoucké

Patron památky