Mírně radioaktivní pramen díky své specifické vodě patří mezi nejvyhledávanější v okolí jesenických lázní.
V roce 1842 byl v lese nad
Gräfenberkem českými lázeňskými pacienty vystavěn pramen. Na jejich počest byl pak
pojmenován sice jako Český, ale v německém jazyce: Böhmische Quelle. V té době se na
Gräfenberku léčili hrabě Karel Nostic, hrabě Thun-Hohenstein s manželkou, z Moravy pak hrabata
Vilém a Vladimír Mitrovští, snad se tedy i oni na financování nebo samotné výstavbě
Českého pramene podíleli.
Mohyla pramene vypadala velice jednoduše. Asi dvoumetrová
půlkruhová stěna z nasucho skládaných kamenů strmě a nerovnoměrně klesala do stran. Kromě
desky s názvem Böhmische Quelle 1842 zde byly další dvě kovové desky s nápisy v německém a
francouzském jazyce upozorňujícími pacienty, aby pramen neznečišťovali. Voda výborné
kvality si získala spoustu konzumentů. Hosté navštěvovali dopoledne pramen tak hojně, že zde
nebylo možno nalézt místo k sezení. K oblíbenosti pramene samozřejmě přispívala i jeho
ideální poloha. Vodu navíc sváděly roury do gräfenberských koupelí, ba dokonce napájela i
Domácí pramen na budově Hrad. O kvalitě vody z Českého pramene se můžeme přesvědčit i
dnes. V současnosti je dokonce nejlepší v celém okolí lázní, což způsobuje i mírná
radioaktivita vody s blahodárnými účinky na lidský organismus.
Nevzhledný pomník
pramene se stal podnětem k laciným a podlým úsměškům protivníků českého národa. Dle
Ripperova mínění tento pramen zasluhoval slušnější a skvostnější mohylu, což dalo podnět
k vytvoření sbírky pro důstojný Český pomník. Na přelomu století se pramen, poprvé od
svého vzniku, dočkal přestavby na honosnější pomníček. Z prostřední části tvaru kvádru
nahoře s kamennou stříškou vytékala pramenitá voda z chrliče tvaru lví hlavy. V okolí byl
také vybudován mléčný bar zvyšující atraktivitu místa. Po 1. světové válce přestali do
lázní přijíždět zámožní pacienti z Německa, Pruska, Rakouska apod. Okolí Českého
pramene začalo pomalu pustnout.
V roce 1999 nalezl pan Mirek Trávníček v blízkosti
Hydropatických skal žulovou desku s nápisem Český pramen 1842, Zotav. Morava 1933. Pramen tedy
měl být v roce 1933 opraven a dokonce pojmenován česky. Jednalo by se o první české
pojmenování pramene, což však působí podivně – Sudety se tehdy pomalu začaly
orientovat směrem na Německo. Kde se deska nachází dnes, nevíme.
Český pramen po
roce 1945 zcela zpustl. Na jaře 1960 byl jarními vodami stržen, a proto došlo o rok později k
jeho obnově. Žulové kvádry zpevnil beton, do stěn byly zasazeny dvě desky – jedna se
zmínkou o renovaci (1960), druhá s novým názvem a rokem založení. Pramen přejmenoval roku
1946 Bohuslav Fiala na Jitřní. Když se totiž přemalovávaly turistické značky, začalo se
právě zde ráno a skončilo se večer u pramene Altman's Freude, který pak dostal název
Večerní. V současnosti se Jitřní pramen nachází ve stejném stavu jako po opravě v 60.
letech 20. století a je nadále udržován. Navíc se před nepřízní počasí mohou pacienti a
turisté schovat v nově vystavěném altánu v blízkosti pramene.
Poloha
50° 14′ 57.772″ , 17° 10′ 45.713″
Stav zachovalý
Sektor Jeseník-lázně a Studniční vrch
Katastrální území Česká Ves
Typ pramen
Vznik 1842
Jiný název Böhmische Quelle, Český pramen
Vlastník Arcibiskupství olomoucké