Jitřní pramen

Mírně radioaktivní pramen díky své specifické vodě patří mezi nejvyhledávanější v okolí jesenických lázní.

V roce 1842 byl v lese nad Gräfenberkem českými lázeňskými pacienty vystavěn pramen. Na jejich počest byl pak pojmenován sice jako Český, ale v německém jazyce: Böhmische Quelle. V té době se na Gräfenberku léčili hrabě Karel Nostic, hrabě Thun-Hohenstein s manželkou, z Moravy pak hrabata Vilém a Vladimír Mitrovští, snad se tedy i oni na financování nebo samotné výstavbě Českého pramene podíleli.

Mohyla pramene vypadala velice jednoduše. Asi dvoumetrová půlkruhová stěna z nasucho skládaných kamenů strmě a nerovnoměrně klesala do stran. Kromě desky s názvem Böhmische Quelle 1842 zde byly další dvě kovové desky s nápisy v německém a francouzském jazyce upozorňujícími pacienty, aby pramen neznečišťovali. Voda výborné kvality si získala spoustu konzumentů. Hosté navštěvovali dopoledne pramen tak hojně, že zde nebylo možno nalézt místo k sezení. K oblíbenosti pramene samozřejmě přispívala i jeho ideální poloha. Vodu navíc sváděly roury do gräfenberských koupelí, ba dokonce napájela i Domácí pramen na budově Hrad. O kvalitě vody z Českého pramene se můžeme přesvědčit i dnes. V současnosti je dokonce nejlepší v celém okolí lázní, což způsobuje i mírná radioaktivita vody s blahodárnými účinky na lidský organismus.

Nevzhledný pomník pramene se stal podnětem k laciným a podlým úsměškům protivníků českého národa. Dle Ripperova mínění tento pramen zasluhoval slušnější a skvostnější mohylu, což dalo podnět k vytvoření sbírky pro důstojný Český pomník. Na přelomu století se pramen, poprvé od svého vzniku, dočkal přestavby na honosnější pomníček. Z prostřední části tvaru kvádru nahoře s kamennou stříškou vytékala pramenitá voda z chrliče tvaru lví hlavy. V okolí byl také vybudován mléčný bar zvyšující atraktivitu místa. Po 1. světové válce přestali do lázní přijíždět zámožní pacienti z Německa, Pruska, Rakouska apod. Okolí Českého pramene začalo pomalu pustnout.

V roce 1999 nalezl pan Mirek Trávníček v blízkosti Hydropatických skal žulovou desku s nápisem Český pramen 1842, Zotav. Morava 1933. Pramen tedy měl být v roce 1933 opraven a dokonce pojmenován česky. Jednalo by se o první české pojmenování pramene, což však působí podivně – Sudety se tehdy pomalu začaly orientovat směrem na Německo. Kde se deska nachází dnes, nevíme.

Český pramen po roce 1945 zcela zpustl. Na jaře 1960 byl jarními vodami stržen, a proto došlo o rok později k jeho obnově. Žulové kvádry zpevnil beton, do stěn byly zasazeny dvě desky – jedna se zmínkou o renovaci (1960), druhá s novým názvem a rokem založení. Pramen přejmenoval roku 1946 Bohuslav Fiala na Jitřní. Když se totiž přemalovávaly turistické značky, začalo se právě zde ráno a skončilo se večer u pramene Altman's Freude, který pak dostal název Večerní. V současnosti se Jitřní pramen nachází ve stejném stavu jako po opravě v 60. letech 20. století a je nadále udržován. Navíc se před nepřízní počasí mohou pacienti a turisté schovat v nově vystavěném altánu v blízkosti pramene.

Poloha Jitřní pramen

Poloha 50° 14′ 57.772″ , 17° 10′ 45.713″
Stav zachovalý
Sektor Jeseník-lázně
Katastrální území Česká Ves
Typ pramen
Vznik 1842
Jiný název Böhmische Quelle, Český pramen
Vlastník Arcibiskupství olomoucké

Patron památky
CHCI SE STÁT SPRÁVCEM PAMÁTKY

Fotky

Komentáře

Pro možnost komentování se musíte přihlásit.

Prozatím bez komentáře.